Martin Dědina
(Lektor minimalismu)

Martin Dědina je člověk, který se rozhodl méně mít a více žít. Pořádá kurzy minimalismu, na nichž odevzdává své tipy a zkušenosti, jak žít víc minimalisticky O minimalismu mluví (jak se na minimalistu patří) s lehkostí a jednoduchostí. Vnímá ho jako široký a otevřený koncept, ze kterého si může každý do života odnést to, co právě potřebuje.

S penězi možná najdeš štěstí, ale nenajdeš s nimi klid duše. Pavan Potluri

Z našeho rozhovoru

Martine, minimalismus jako životní filosofie nabírá v různých podobách na oblíbenosti prakticky ve všech koutech moderního světa. Čím bys tento zájem o minimalismus zdůvodnil? Co se dle tebe právě děje se světem? Vždyť jednoduchý život není žádná převratná myšlenka…

Myslím, že zrychlující se doba spolu s technologickým pokrokem v posledních letech nás úplně pohltily a zatímco jsme se přehlcovali reklamou, obrazovkami a informacemi, až dnes jsme si to konečně uvědomili. A to je nejdůležitější krok, abychom s tím něco začali dělat. A pak je přirozené, že se ze sebe tu tíhu a nároky snažíme shodit přirozeným osekáváním, z čehož pak vyplynou priority. Zbyde míň věcí a víc radosti.

Jak říká Tim Ferriss: „Dnes je luxusem nebýt ve spěchu.“ (Luxury is feeling unrushed.)

Mohl bys stručně popsat tvůj osobnostní vývoj jako minimalisty? Jaké minimalistické principy tě nadchly na začátku, když ses s minimalismem seznámil, a co tě oslovuje na minimalismu teď?

Počáteční nadšení a energii jsem dal v začátcích hlavně do zkoušení strašně moc věcí a nechal si jen to, co mě opravdu nadchlo – běhání bez bot, půst, otužování v potoce, vegetariánsví a veganství a hlavně zbavování se spousty věcí od oblečení, knížky až po suvenýry a „srdcovky“. V dnešní době už v některých věcech nejsem tak radikální a naopak prozkoumávám další směry, které podle mě vyžadují více trpělivosti. Například zero-waste, meditace, delší pobyty ve tmě, ale také úplně nečekané jako jsou finance a investování. Vzhledem k tomu, že mi díky opravdu nízkým nákladům na život zbývaly každý měsíc nějaké peníze, přišlo tohle téma tak nějak samo.

Jedním z častých předsudků vůči minimalismu jako životnímu stylu je myšlenka, že když se jednou člověk rozhodne stát minimalistou, musí se vzdát všeho materiálního a začít žít jako nějaký „poustevník“ nebo potulný mnich. Ty to ale vidíš jinak. Říkaš, že minimalismus je široký a otevřený koncept. Každý si může do svého života vybrat, které jeho aspekty aplikuje…

Jasně, občas se mě kamarádi v nadsázce ptají, proč jezdím na čundr a mám s sebou spacák, však bych to jako minimalista měl zvládnout i bez něj. Takových příkladů by se dalo vyjmenovat asi spousta, ale ve výsledku jde o to, aby člověk měl to co pravidelně používá nebo to, co mu prostě dělá radost. Je to věc každého člověka a podle mě úplně stačí, když nad tím alespoň přemýšlí. Dřív nebo později se myšlenky změní v činy a ty pak v návyky – doufejme, že ty, které jemu i nám všem prospějí:)

Pro lidi, kterým zní „minimalismus“ příliš extrémně, bych to podal spíš jako „optimalismus“ neboli optimalizace ku ideálnímu stavu. No a díky tomu, že v dnešní době toho všichni máme spíš víc než potřebujeme, je nutné se něčeho zbavit – minimalizovat.

Celý rozhovor s Martinem "Jak uplatňovat minimalismus v každodenním živote?" si můžete přečíst v sekci ROZHOVORY.